Lazurovacího pojiva

Podklad a příprava
Před použitím pečlivě promíchejte! Podklad musí být suchý, pevný, čistý, bez mastnoty a prachu a nesmí obsahovat žádné prosakující látky. Podklad by měl být rovnoměrně bílý, aby vynikly barevné odstíny lazurovací techniky (např. natřený LEINOS Prostorově bílá 650 nebo LEINOS Prostorově bílá Plus 660, LEINOS stěrková a válečková omítka mediteránní 680 nebo LEINOS stěrková a válečková omítka jemná 685).

Zpracování
Pomocí kartáče, štětce, houby nebo bavlněného tampónu. Teplota místnosti a povrchu nad 15 °C.

Příprava lazury:
Lazurovací pojivo LEINOS se míchá v poměru 1 díl lazurovacího pojiva a 5–6 dílů vody. Z malé plechovky lazurovacího pojiva LEINOS (750 ml) tak získáte přibližně 5 litrů směsi lazurovacího pojiva (1 × 750 ml lazurovacího pojiva + 6 × 750 ml vody = 5,25 l). Z 5 litrů pokryjete přibližně 75 m² na jeden nátěr lazury. Zadejte požadované množství LEINOS Pigmentový koncentrát k tomu. V závislosti na odstínu a požadované sytosti barvy byste měli použít přibližně 1–2 čajové lžičky Pigmentový koncentrát zkuste na každý litr směsi pojiva lasury a vody použít Ředidlo. Pro techniku nanášení houbou nebo namáčením byste lasuru neměli používat příliš silné Ředidlo!

Nanášení lazury:
Lak se obvykle nanáší oválným štětcem na lakování, ale je možné ho také nanášet poklepáváním přírodní houbou nebo otíráním hadříkem. Lakujte rychle, aby lak nezaschl a nevytvořil okraje. Po 2–4 hodinách mezischnutí naneste další vrstvu. Naneste alespoň 2, lépe 3 vrstvy lazury. Při tom vždy postupujte od světlých odstínů k tmavým. Za den nenanášejte více než 2–3 vrstvy lazury, aby nedošlo k rozmočení podkladu. Upozornění: Během nanášení laku jej pravidelně promíchejte!

Pomocí kartáče:
Při nanášení lazury štětcem je třeba již započatou plochu co nejrychleji dokončit, aby se zabránilo vzniku okrajů způsobených předčasným zasycháním nebo aby se tyto okraje zmírnily. Pracujte po celé stěně od rohu k rohu a pokud možno technikou „mokré na mokré“. Lak nanášejte v tenké vrstvě krouživými pohyby („ležící osmičky“) pokud možno bez přerušování. Po zaschnutí (cca 2–4 hodiny) proveďte druhý nátěr: pokud použijete stejný lazur, získáte velmi jemné přechody a spíše decentní strukturu. Výraznější efekt docílíte, když namícháte druhý, o něco tmavší odstín a nanesete jej přes první, světlejší vrstvu. Tento postup můžete opakovat několikrát, dokud nedosáhnete požadovaného výsledku. Obvykle se však požadovaného efektu dosáhne již po 2–3 nánosech lazury.

Houbičkou:
I v tomto případě se doporučuje nejprve nanést lazuru štětcem, aby povrch získal základní odstín, který poslouží jako podklad pro vaši techniku nanášení tamponem. Po zaschnutí namíchejte druhý odstín lazury podle vlastního výběru, houbu do této barvy lehce namočte a znovu ji otřete (např. o čisté víčko kbelíku). Poté houbou lehce poklepávejte na plochu, kterou chcete zdobit, a to po celé stěně. Nejprve nechte větší mezery, abyste je pak postupně vyplnili. Mezery můžete vyplnit i dalším odstínem. Tupujte v různých úhlech, tak často a s tolika různými odstíny, kolikrát se vám zlíbí. Většinou se pracuje se základním nátěrem a dvěma různými „odstíny pro tupování“.

S jedním zábalem:
Při technice „Wickel“ to funguje podobně jako u techniky „Schwamm“: Nejprve je třeba štětcem nanést barevný základní nátěr. Po zaschnutí můžete pak hadřík, který byl namočen do druhého odstínu a znovu vyždímán, v krátkých intervalech přejíždět po povrchu stěny. Pruhy se přitom neustále přikládají a odkládají. I zde byste měli nejprve nechat větší mezery, které pak postupně vyplníte. Pruhy nanášejte vždy v různých směrech, aby nevznikla příliš rovnoměrná struktura. Pokud chcete, můžete i při této technice nanést druhý odstín ještě jednou. Pokud se vám nakonec kontrasty zdají příliš „ostré“, můžete nanést závěrečnou lazuru – např. v barvě základního nátěru –, čímž povrch opět získá jednotnější vzhled.

TIPY A TRIKY:

- Glazury s jemným přechodem se dosáhnou, když se podklad natře LEINOS stěrková a válečková omítka – místo LEINOS Prostorově bílá Plus – předkresluje.
- Pokud chcete dosáhnout velmi sytých až tmavých lazur, můžete použít základní nátěr – např. LEINOS stěrková a válečková omítka – hned to trochu více ztmavit.
- Postupujte od světlého k tmavému, tedy vždy nejprve naneste světlejší odstín.
- Pokud si dávku pigmentu odměříte injekční stříkačkou z lékárny, budete moci kdykoli znovu namíchat stejný odstín.
- Štětečkem byste měli malovat především „ležící osmičky“, abyste rozetřeli lazuru a dosáhli mračeného vzhledu. Můžete však pracovat i „křížovým tahem“, tedy nanášet řadu překrývajících se křížů ve tvaru X, nebo lazuru jednoduše rozetřít cíleně pouze v jednom směru. Vyzkoušejte různé techniky!
- Přebytečný nátěr můžete – co nejdříve! – setřít.
- Neaplikujte nátěr na již zaschlou plochu a nepracujte příliš dlouho na stejném místě, mohlo by dojít k „roztržení“ lazury.
- Glazuru občas promíchejte, aby se pigmenty neusazovaly.
- „Zkaženou“ lazuru většinou nelze zachránit. V takovém případě je lepší vše znovu natřít bílou barvou a začít od začátku.

Doba schnutí
Základní vrstva zaschne za 2–4 hodiny, úplné zaschnutí nastane přibližně za 24 hodin.

Spotřeba
Z ředidla pro vodu, hotového k použití pojiva pro lazury 646 je potřeba přibližně 1 litr na 15 m². To odpovídá přibližně 70 ml/m² plochy stěny (15 ml/m² v nezředěném stavu), může se však lišit v závislosti na savosti podkladu.